FEDERATION CYNOLOGIQUE INTERNATIONALE
Secretariat General: 13, Place Albert I – B 6530 THUIN (Belgie)
F.C.I.-Standard č. 172 / 18.04.2007 / GB
PUDL
(Caniche)
ZEMĚ PŮVODU: Francie
DATUM PUBLIKACE PLATNÉHO ORIGINÁLNÍHO STANDARDU: 06.03.2007
POUŽITÍ: společenský pes
ZAŘAZENÍ PODLE FCI: Skupina 9 Společenští a malí psi.
Sekce 2 Pudl
Bez zkoušky z výkonu.
KRÁTKÉ HISTORICKÉ SHRNUTÍ: Etymologicky francouzské slovo „caniche“ (pudl) vychází z „cane“, což je francouzské slovo pro kachnu. V jiných zemích je název plemene spojován se stříkáním vody. Původně byli tito psi používáni při lovu divokého ptactva. Pocházejí z barbetů, z nichž si zachovali mnoho charakteristických rysů. V roce 1743 byla francouzsky „caniche“ nazývána fena barbeta. Potom se barbet a pudl postupně oddělovali. Chovatelé věnovali mnoho úsilí získání jednobarevných jedinců. Pudl se stal velmi populárním společenským psem díky své přátelské, veselé a věrné povaze a také díky čtyřem velikostem a různým barevným varietám, mezi nimiž každý nalezne tu pravou.
CELKOVÝ VZHLED: Harmonický pes středních proporcí s charakteristickou kadeřavou srstí, která je buď kudrnatá nebo šňůrová. Vzhled odpovídá inteligentnímu, stále pozornému, čilému a harmonicky stavěnému psovi elegantního a hrdého zjevu.
DŮLEŽITÉ POMĚRY:
- délka tlamy je přibližně 9/10 délky mozkovny.
- délka trupu (skapulárně-ischiální, tj. od hrbolku lopatky k hrbolku kosti sedací) je lehce větší než kohoutková výška.
- výška v kohoutku je prakticky stejná jako výška v zádi.
- výška lokte je 5/9 kohoutkové výšky.
CHOVÁNÍ / CHARAKTER (POVAHA): Vyznačuje se věrností, učenlivostí a schopností výcviku, což z něj činí mimořádně příjemného společníka.
HLAVA: Ušlechtilá, rovných linií, úměrná velikosti těla. Hlava je dobře modelovaná, nesmí být těžká ani masivní, ale ani přehnaně jemná.
MOZKOVNA:
Lebka: Její šířka je menší než polovina celkové délky hlavy. Při pohledu shora se mozkovna jeví oválná, z profilu je lehce konvexní. Osy mozkovny a tlamy jsou lehce rozbíhavé.
Nadočnicové oblouky: středně zdůrazněné, pokryté dlouhou srstí.
Čelní rýha: Široká mezi očima, lehce se zužující směrem k silně vyjádřenému týlnímu hrbolu. (U trpasličích pudlů může být týlní hrbol poněkud méně vyjádřen.)
Stop: Velmi málo vyjádřen.
OBLIČEJOVÁ ČÁST:
Nosní houba: vyvinutá, při pohledu z profilu kolmá, nozdry jsou otevřené. U černých, bílých a stříbrných psů je nosní houba černá; u hnědých psů je hnědá; u pudlů se zbarvením aprikot (oranžovoplavá) a červenoplavých je hnědá nebo černá.
Tlama: Horní profil zcela rovný, délka odpovídá zhruba devíti desetinám délky mozkovny. Obě větve dolní čelisti probíhají téměř paralelně. Tlama je silná. Dolní profil tlamy je tvořen dolní čelistí a nikoliv okrajem horního pysku.
Pysky: Středně vyvinuté, poměrně těsně přiléhající, středně silné. Horní pysky přiléhají na dolní, nejsou převislé. U černých, bílých a stříbrných psů jsou pysky černé. U hnědých pudlů jsou hnědé; u pudlů se zbarvením aprikot (oranžovoplavá) a červenoplavých jsou pysky více či méně tmavě hnědé nebo černé. Koutek pysku nesmí být výrazný.
Čelisti / zuby: Nůžkový skus. Silné zuby.
Líce: Nevystupující, formovány kostmi. Partie pod očima je dobře tvarovaná a jen málo vyplněná. Jařmové oblouky jen velmi málo vyjádřené.
Oči: Horlivý výraz. Posazeny v úrovni stopu, lehce šikmo. Mandlového tvaru. Černá nebo tmavě hnědá barva. U hnědých psů může být barva očí tmavě jantarová.
Oční víčka : Okraje očí jsou černé u černých, bílých a stříbrných jedinců. U jedinců barvy aprikot (oranžovoplavá) nebo červenoplavých mohou být hnědé nebo černé.
Uši: Dosti dlouhé a volně spadající podél lící. Nasazení uší se nachází v prodloužení linie vycházející ze špičky nosu a procházející pod vnějším koutkem oka. Jsou ploché, pod nasazením širší, na špičkách zaoblené, pokryté velmi dlouhou zvlněnou srstí. Kůže má dosahovat ke koutku pysků.
KRK: Silný, šíje za zátylkem lehce klenutá, krk středně dlouhý, dobrých proporcí. Hlava je nesena vysoko a hrdě. Lalok se netvoří. Krk má oválný průřez. Jeho délka je poněkud menší než je délka hlavy.
TRUP: Dobrých proporcí. Délka trupu je lehce větší než kohoutková výška.
Kohoutek: Středně vyvinutý.
Hřbet: Krátký. Hřbetní linie je harmonická a pevná. Kohoutková výška je prakticky rovna výšce od nejvyššího bodu zádi k zemi.
Bedra: Pevná a svalnatá.
Záď: Zaoblená, nikoliv však spáditá.
Předhrudí: Vrchol hrudní kosti je lehce vystupující a leží poměrně vysoko.
Hrudní koš: Dosahující až k loktům. Jeho šířka odpovídá dvěma třetinám hloubky. U velkých pudlů obvod hrudníku měřený za lopatkami musí být větší než kohoutková výška o 10 cm. Oválný průřez, široký v dorzální (hřbetní) části.
Břicho a slabiny: Vtažené, ale nikoliv přehnaně.
OCAS: Nasazený dosti vysoko, v úrovni beder. Může být ponechán přirozeně nebo kupírován na 1/3 nebo o ½ délky (v zemích, kde není zakázáno kupírování ocasů). V postoji je ocas nesen nízko, v pohybu je šikmo zvednutý.
KONČETINY
HRUDNÍ KONČETINY: Hrudní končetiny zcela rovné a rovnoběžně postavené, dobře osvalené, dobré síly kostí. Výška lokte nad zemí je o málo větší než polovina kohoutkové výšky.
Plece: Šikmo uložené, dobře osvalené. Lopatka tvoří s pažní kostí úhel zhruba 110°.
Nadloktí: Délka pažní kosti odpovídá délce lopatky.
Zápěstí: Tvoří prodloužení přední části předloktí.
Přední nadprstí: Silné, při pohledu ze strany téměř kolmé.
Tlapy hrudních končetin: Spíše malé, pevné, tvořící krátký ovál. Prsty jsou dobře klenuté, těsně přiléhající. Polštářky jsou tvrdé a silné. Drápy jsou u černých a stříbrných pudlů černé, u hnědých jsou černé nebo hnědé. U bílých pudlů mohou být drápy zbarveny v celé škále odstínů od rohoviny až po černou. U aprikot a červenoplavých pudlů jsou drápy hnědé nebo černé.
PÁNEVNÍ KONČETINY: Při pohledu zezadu jsou končetiny postaveny paralelně. Osvalení je dobře vyvinuté a velmi zřetelné. Hlezno je dosti dobře zaúhlené. Koxálně-femorální, tibiálně-femorální a tibiálně-tarsální úhly jsou vyjádřené.
Stehna: Dobře osvalená a silná.
Nárt a zánártí: Svisle postavené. Pudl nesmí mít při narození na pánevních končetinách paspárky.
Tlapy pánevních končetin: Viz tlapy hrudních končetin.
CHODY / POHYB: Pudl má lehký a pružný krok.
KŮŽE: Je pružná, bez ochablosti, pigmentovaná.
Pigmentace kůže černých, hnědých, stříbrných pudlů a pudlů zbarvení aprikot nebo červenoplavého musí být v souladu s barvou srsti. U bílých pudlů je žádoucí stříbřítá pigmentace kůže.
OSRSTĚNÍ:
SRST:
BARVA: Jednobarevná: černá, bílá, hnědá, stříbrná (stříbřitě šedá), oranžovoplavá (aprikot), červenoplavá.
VELIKOST:
VADY: Jakákoliv odchylka od výše uvedených bodů se musí považovat za vadu, a závažnost, s níž je vada posuzována, musí být v přesném poměru k jejímu stupni.
ZÁVAŽNÉ VADY:
VYLUČUJÍCÍ VADY:
Jedinci vykazující fyzické nebo povahové abnormality musí být diskvalifikováni.
Pozn.: Psi (samci) musí mít dvě zjevně normálně vyvinutá varlata, plně sestouplá v šourku.
PŘÍLOHA KE STANDARDU :
UZNÁVANÉ VÝSTAVNÍ STŘIHY:
Lví střih: Pudl s kadeřavou i šňůrovou srstí je vzadu ostříhán až k žebrům. Rovněž je třeba ostříhat: tlamu, obličejovou část nad spodními víčky a pod nimi; líce; hrudní a pánevní končetiny s výjimkou manžet nebo náramků a libovolných motivů na zádi; ocas s výjimkou kulaté nebo podlouhlé koncové bambulky. Pro všechny jedince je předepsán knír. Je dovoleno ponechat srst na hrudních končetinách (tzv. kalhotky).
Moderní střih: Na pánevních a na hrudních končetinách je povoleno ponechat srst za bezpodmínečného dodržení následujících předpokladů:
1. Ostříhat je třeba:
a) tlapky hrudních končetin od drápů k drápu na karpálním prstu; dolní část pánevních končetin až do výšky odpovídající výšce střihu na hrudních končetinách. Pomocí strojku je povoleno ostříhat pouze srst na prstech.
b) hlavu a ocas podle výše popsaných pravidel.
U tohoto střihu se výjimečně připouští:
2. Zkrátit je třeba: Srst na trupu tak, aby na hřbetě bylo patrné delší či kratší moaré v délce nejméně 1 cm. Délka srsti se postupně prodlužuje kolem žeber a nahoře na končetinách.
3. Upravené osrstění:
a) na hlavě, kde zůstává koruna (topknot) přiměřené výšky, podobně jako na krku, kde přechází vzadu ke kohoutku a vpředu bez přerušení v lehce šikmé linii od horní části předhrudí až k ostříhané části tlapy. V místě nasazení uší nanejvýš do jedné třetiny jejich délky se může srst zkrátit nůžkami nebo strojkem ve směru růstu srsti. Dolní část ucha zůstává pokrytá srstí, jejíž délka se směrem dolů postupně prodlužuje. Srst končí třásněmi, které lze zarovnat nůžkami.
b) na končetinách, kde »kalhotky« tvoří zřetelný přechod k vystříhané části tlapek. Směrem nahoru se srst postupně prodlužuje, takže na plecích a na stehnech dosahuje (při natažení chlupů) délky 4 až 7 cm. Délka srsti musí být v poměru k velikosti psa; nesmí působit dojmem nadměrné objemnosti. »Kalhotky« pánevních končetin musí podtrhovat typické zaúhlení končetin pudla. Jakýkoliv jiný střih, který neodpovídá výše uvedeným zásadám, vede k diskvalifikaci psa z posuzování. Nezávisle na použitém střihu nesmí střih nijak ovlivňovat hodnocení na výstavě. Všichni vystavovaní pudlové přihlášení do stejné třídy se posuzují a hodnotí společně.
Anglický střih: U tohoto střihu se ke lvímu střihu doplňují a modelují motivy – například náramky nebo manžety na pánevních končetinách nebo na hlavě koruna (topknot). U tohoto střihu není pevně předepsán knír. Absence ostrých prostřihů v srsti na pánevních končetinách se toleruje. Koruna (topknot) není pevně předepsána (je zakázáno používat lak nebo jinou látku k udržení koruny na místě).
Pudli, kteří nejsou ostříháni v souladu se standardem, nesmějí být posuzováni na výstavách nebo oficiálních akcích (dokud střih přetrvává), nejsou však vyřazeni z chovu.